Punkevní jeskyně - přírodní poměry
GEOLOGICKÝ VÝVOJ OBLASTI
Moravský kras budují vápence - organnogenní mořské usazeniny z období středního až svrchního devonu. Podle vývojových etap tvoří souvrství josefovských, lažáneckých, vilémovických a křtinských vápenců, jejichž celková mocnost je odhadována na 500-1000 metrů. Na západě nasedají na hlubinné vyvřeliny - granodiority brněnského masivu - na východě jsou překryty kulmskými drobami a břidlicemi karbonského stáří.
Po ústupu prvohorního moře a mohutném variském vrásnění, které zasáhlo celý Český masív, začaly vápence podléhat intenzivnímu krasovění. To bylo v průběhu druhohor a třetihor opět přerušováno krátkodobými mořskými záplavami. Byly odrazem některých fází mohutného alpinského vrásnění.
Druhohorní moře zanechalo své karbonátové sedimenty se zkamenělinami amonitů, belemnitů a dalších mořských živočichů například v okolí Olomučan. Z období spodní křídy se dochovaly pestré vrstvy kaolinických písků a jílů, vyplňující hluboké krasové kapsy (tzv geologické varhany) v okolí městečka Rudice. Je to pozůstatek kontinentální sedimentace, kdy zde vládlo tropické klima. Vývoj Moravského krasu ovlivnila mořská bádenská záplava ve třetihorách. Hluboké krasové kaňony s nejstaršími jeskynními systémy tehdy zaplnily vrstvy mladých jílových sedimentů, což vyvolalo zásadní změny v hydrografickém vývoji Moravského krasu. Od poloviny třetihor už Moravský kras dostává postupně dnešní podobu.
KRÁPNÍKOVÁ VÝZDOBA
(a minerální výplně)
Punkevní jeskyně mají bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobu, přestože byly, zvláště v období prvních zpřístupňovacích prací, do určité míry poškozeny. Vysrážela se z nasycených krasových vod, prosakujících nadložními vápenci. Pro Punkevní jeskyně jsou typické mohutné stalagmity a stalagnáty, mrkvovité hůlkové stalaktity, záclony a další sintrové útvary. Pozoruhodný je útvar nazývaný Převrácený deštník v Předním dómu. Sintrová deska, trčící dnes na stalagnátu, vznikla na šikmé vrstvě hlíny, která byla později odplavena. Unikátní tvary má také stalagnát, kombinovaný s rozměrnými sintrovými kůrami a záclonami, zvaný Anděl. Velmi bohatou krápníkovou výzdobu má Masarykův dóm i jeho veřejnosti nepřístupné pokračování - Skleněné dómy. Charakteristická jsou tu dlouhá tenká brčka a také excentrické krápníky, odborně zvané heliktity.
Foto: Kamila a Jiří Šírovi